6. "LETNÍ KUJAVY FULNEK"
Pod tímto názvem se nesl mezinárodní plenér 3 krajin - Slovenska, Polska a České republiky, který proběhl ve Fulneku (Fulnek - barokní perla Poodří, město s historii Jana Amose Komenského) a v blízké obci Kujavy - kdysi součást města Fulnek. Výstavu prací z tohto plenéru lze uvidět v Galerii Grunt v Kujavách do 28.09.2016.
5. "VELKOPLOŠNÉ DEKORATIVNÍ FOTOGRAFIE"
Prodejní výstava fotografií ostravského fotografa, instrumentalisty, skladatele JANA KOSTERY, autora hudby k několika pořadům Ostravského planetária. Mezi jeho další aktivity patří spolupráce s QQ Studiem v Ostravě na fotočasosběrném projektu, který dlouhodobě snímá veškeré stavební dění v Ostravě, mimo jiné i celou rekonstrukci Dolní oblasti Vítkovice. V roce 1999 intonoval společně s otcem varhany v Domě kultury města Ostravy a poté dostal nabídku na stavbu nových varhan v USA.
4. "BAKALÁŘKY"
Od 30.06. - 28.07.2016 (pro zájem výstava prodloužena do 23.08.) v našich prostorech proběhla výstava prací studentů Fakulty umění Ostravské univerzity "Ateliéru malba I" pod vedením prof. Daniela Balabána, akad. malíře a "Ateliéru animované tvorby" pod vedením Mgr. Denisy Jánské. Je nám ctí, že k nám do Galerie Grunt zavítali osobnosti takového významu.
Prof. Daniel Balabán, akad. malíř, (1957), patří ke klíčovým osobnostem české výtvarné scény, na kterou vstoupil od poloviny osmdesátých let minulého století. V letech 1979 až 1984 studoval Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Františka Jiroudka a na pražské akademii v roce 2004 habilitoval. Od roku 1993 působí na Ostravské univerzitě (nejprve na katedře výtvarné tvorby a dnes na Institutu pro umělecká studia) jako vedoucí ateliéru malby.
OCENĚNÍ: Prof. Daniel Balabán, akad. malíř, je laureátem Ceny Michala Ranného za rok 2012. Cena je udělována Společnosti přátel Moravské galerie a Moravskou galerii v Brně za vlastní tvorbu i dlouhodobou výtvarnou práci při růstu a výchově mládši umělecké generace.
Pozn.: Michal Ranný (1946 Brno–1981 Praha), jehož památce je cena věnována, byl významnou osobností české moderní malby, předním představitelem lyrické abstrakce, v jehož díle se přírodní mísí s existenciálním. Tento předčasně zemřelý tvůrce, který byl osobním příkladem a inspirátorem pro řadu jiných výtvarníků, sám navázal například na dílo Jiřího Johna a patři do okruhu malby spojené s dílem Josefa Šimy, Roberta Hliněného či Václava Boštíka. Cenu Michala Ranného vyhlašuje jednou za dva roky Společnost přátel MG a Moravská galerie v Brně, aby poukázala na práci výrazné osobnosti, která je jak po formální, tak po obsahové stránce zásadním obohacením české vizuální kultury a jejíž dílo a myšleni výrazně ovlivňuje nastupující generaci umělců.
Mgr. Denisa Jánská je autorem odborných knih:
JÁNSKÁ, D. : Animace z Ostravy - kniha mapuje historii ostravské animované tvorby - především Studia Prométheus a QQ studia. Najdete v ní nejen informace o stěžejních filmech těchto studií a bohatý obrazový materiál, ale i biografii a osobní vzpomínky ostravských tvůrců.
JÁNSKÁ, D. : Kinofikace Moravy - historie vzniku a fungování kin, tzv. kinofikace v Havířově, Bruntále, Bystřici pod Hostýnem, Bzenci, Holešově, Jihlavě, Kroměříži, Luhačovicích, Novém Jičíně, Šumperku, Uherském Hradišti, Zlíně.
Ateliér animované tvorby - vedoucí ateliéru: Mgr. Denisa Jánská
Během studia se posluchači seznamují s oborem jak po stránce teoretické, tak - a to hlavně - praktické. Seznamují se s filmovou technikou a technologií a s historií animovaného filmu. Teoretické poznatky aplikují ve svých vlastních projektech. Důraz je kladen na rozvoj tvůrčího potenciálu osobnosti posluchače budoucího animátora, který dokáže zvládnutím řemeslné stránky realizovat své tvořivé představy. V tomto kontextu je schopnost a dovednost "kreslit" samozřejmým a nutným předpokladem pro rozvoj schopnosti kresbou hrát, mít cit pro pohyb i rytmus. Výukový program zaručuje talentovaným posluchačům postupné zvládnutí všech stupňů vývoje osobnosti animátora - od základních pouček přes fázování až k vlastní režii a animaci výtvarných představ. Výuka animovaného filmu jako tvůrčí disciplíny na ostravské univerzitě je těsně spjata s QQ-studiem Vladimíra Mráze v Ostravě, kde se studenti seznamují se základy elektronické animace. Toto studio umožňuje našim studentům využívat své technologické a personální zázemí.
3. "ART ANIMAL"
Výukový modul Ateliéru obalový a knižní design Fakulty umění Ostravské univerzity je obsahově poměrně rozsáhlý. Zahrnuje v sobě několik profesí, jež se na jiných školách studují samostatně.
Pro studenty bakalářského programu tak vytváří otevřený prostor pro vlastní realizaci a hledání sama sebe. V modulu je propojena objektová i plošná tvorba. Obalový i knižní design mají mnoho společného, ačkoliv na první pohled to není zřejmé. Základem veškeré práce v ateliéru je pochopení materiálů, jejich možností, technologických a teoretických znalostí a dovedností. Tvorba knižního média je zde koncipována tak, aby se kniha uplatnila na současném, ale také na budoucím knižním trhu. Je tu podstatný rozdíl v chápání knihy oproti grafickým designérům, kteří se knihou také zabývají, ale často podléhají módním trendům. Studenti si své knihy musí načíst a užít si práci na nich. Pochopení textu je prvním krokem. Každá kniha chce jiné pojetí a jiný „kabát“. Chce být vyjímečná, neopakovatelná, fascinující a úchvatná. Netouží po tom, abyste ji odložili. Chce být čtena jedním dechem. Po stránce typografické je kniha chápána dost konzervativně kvůli její prvotní funkci a to je čitelnost. Volnost typografické hry musí být podložena znalostmi z oblasti knižní kultury a typografie. Ilustrační tvorba studentů, jež s knihou souvisí, nechává otevřený prostor pro invenci a vlastní experiment v součinnosti s adjustací knižního bloku. Praktická cvičení knižní vazby jsou základem pro inovaci média knihy a tvorby autorských knih. Pop-up knihy tvoří překlenovací můstek mezi obalovým a knižním designem.
V magisterském programu modulu obalového a knižního designu si oblast své činnosti student volí sám a to formou vlastního projektu, jehož vize je jedním z předpokladů k přijetí ke studiu. Volí si z odborností, kterými prošel během bakalářského studia. Svou energii a čas může nasměrovat k prohloubení znalostí a dovedností, které jsou pro něj nejlákavější, zajímají jej, a které v bakalářském programu nutně absolvoval jen okrajově. Volí mezi prací typografa, ilustrátora, obalového designéra, může se věnovat také objektové tvorbě, zahrnující v sobě médium papír, ale také 3D tisky. Současně má prostor prohloubit své ambice ve volné grafické tvorbě a v konceptuální práci autorských knih. Stále zde však zůstává základní pojetí ateliéru, jehož předmětem je kniha, která je prostředníkem mezi autorem a čtenářem.
Doc. PhDr. Eliška Čabalová vedoucí ateliéru
2. "VELIKONOČNÍ VÝSTAVA OBRAZŮ, GRAFIKY, KERAMIKY A VZÁCNÝCH BIBLÍ"
Od 01.03. - 31.03.2016 proběhla v Galerii Grunt "Velikonoční výstava obrazů, grafiky, keramiky a vzácných biblí". Spoluorganizátora Zdeňka Valcháře se zeptala managerka a kurátorka Galerie Grunt Ing.Iveta Filipczyková:
Kdy a kde vznikla myšlenka vystavit sbírku biblí?
V roce 1985 nás město Fulnek požádalo, abychom uspořádali výstavu 100 grafických listů od Rembrandta, které jsme vlastnili. To bylo v rámci Fulneckých dni J. A. Komenského, které se konali každý rok. Rembrandt měl velký ohlas a tak nás požádali o výstavu na rok 1986. Fulnecké dny se konaly vždy s mezinárodní účastí a právě cizinci z NDR a ostatních států mimořádně vysoko hodnotili obě výstavy. Tehdejšímu systému se to moc nelíbilo, nesedělo jim, že Rembrandt vedle žebráků kreslil většinou biblické motivy. V těch letech jsme vlastnili 100 grafických listů od Rembrandta a 240 biblí.
Je tato sbírka součástí nějakého muzea?
Ano, ta naše sbírka se stala základnou již teď rozsáhlé expozice nazvané "Bible včera, dnes i zítra." Je to teď putovní výstava s více než 1 000 exponáty vzácných biblí a křest'anské literatury.
Jak velkou sbírku biblí prezentujete na Velikonoční výstavě v Galerii Grunt, která se tam koná od 01.03. - 31.03.2016?
Na Velikonoční výstavě v Kujavách v Galerii Grunt bude možno vidět reprezentační část této sbírky.
Jakou nejstarší bibli Galerie Grunt právě vystavuje?
V původní sbírce byla nejstarší Melantrichva bible z r. 1583.
Lze i v příštím roce shlédnout další část vzácných biblí v Galerii Grunt?
Galerie Grunt úzce spolupracuje s Muzeem biblí v Jablunkově, tak je možné spolupráci rozšířit i na další období.
V rámci expozice biblí probíhá i výstava autorů s mezinárodní účastí. Kdo vystavuje a jakou tvorbu prezentuje? Můžete nám říct více slov o autorech, kde žijí, odkud pocházejí, něco o jejich tvorbě...?
1. "LÉDA"
Od 24.11. do 23.12. 2015 proběhla v Galerii GRUNT výstava "LÉDA" - výstava olejomaleb malířky, výtvarnice, restaurátorky RENATY SVOBODOVÉ ze Studénky. Několik obrazů z výstavy je zařazeno do prodejní stálé expozice galerie. Součástí výstavy byla i fotodokumentace z restaurování výpravní budovy železniční stanice Opava východ. A jako kurátoka galerie jsem se zeptala autorky:
Jak se u Vás zrodila myšlenka na ztvárnění antické mytologie?
Hlouběji mě antická mytologie začala zajímat během studií na Institutu restaurování a konzervačních technik, kde jsem vystudovala obor restaurování nástěnných maleb. Řecká a římská mytologie patřila ve škole k povinným vyučovacím předmětům. Postavy a příběhy mě natolik zaujaly, že jsem začala pročítat antickou literaturu. Postupem času, kdy se těmito krásnými příběhy zabýváte, zjistíte, že se nejedná pouze o příběh, mýtus, postavu, ale je vnich hodně skutečného.
Zdá se, že vystavena díla na sebe navazují, že jsou součástí souhrnného celku. Kolik obrazů tvoří celek antické mytologie? Budou vznikat další díla z antické mytologie?
Zatím jsem namalovala asi kolem 30ti obrazů na toto téma. Malovala jsem zpočátku jen samostatné mytologické postavy. Teď mě lákají větší figurální kompozice nebo zpodobnění určitého příběhu a na plátna větších rozměrů. K některým postavám se ale i vracím.
Obzvláště mě zajímá, jak jste přišla na ztvárnění hrdinské postavy Parida?
Paris je jedna z postav v Trojské válce. Paridův soud býval námětem mnoha velkých malířů (pozn. kurátorky: mimo jiné i Vojtěch Hynais_např. dílo "Studie obrazu Paridův soud"_1892 - Národní Galerie Praha). Měla jsem chuť, jen tak podle sebe, tento námět ztvárnit. Dlouho jsem nosila obraz v hlavě a pak přišel zvláštní okamžik, kdy jsem ho musela namalovat. Je na něm Paris, jak váhá, která z bohyň je nejkrásnější. Jestli Athéna, Héra nebo Afrodíta. Každá mu za jeho volbu něco slíbí. Všechny jsou krásné, ale on si vybere Afrodítu, kderá mu dá nejkrásnější pozemskou ženu světa - Helenu...netouží po moci, slávě, ale po krásné ženě.
Jakou malířskou technikou a v jakých formátech díla tvoříte?
Obrazy maluji olejem na plátna. Dříve jsem používala i sololit. Starší obrazy jsou o rozměrech 90x70 cm. Nyní maluji na plátna větších rozměrů, největší obraz mám zatím rozmalovaný, je velký 180x120 cm a bude na něm čtvero ročních období.
Zabýváte se i jinou mytologii než antickou?
Zajímají mě i jiné mytologie, např. severské, keltské, slovanské atd. Taky mám ráda pověsti, pohádky. Na výstavě Léda je jeden obraz, krerý přímo nepatří do antické mytologie. Svým příběhem a postavou zapadá do našeho regionu Poodří. Přesněji k bartošovickému mlýnu. Jedná se o Rusalku z řeky Odry. Rusalky, víly se v antických mýtech taky vyskytují, ale nazývají se najády, dryády a oreády, podle míst, kde žijí.
Kromě malování jste i restaurátorkou historických maleb. Které významné budovy jste restaurovala?
Dlouhou dobu jsem strávila v kostele sv. Bartoloměje v Kopřivnici, kde se restaurovaly šablonové nástěnné malby v celém interiéru kostela. V Opavě nástěnné malby ve vestibulu výpravní budovy železniční stanice Opava - východ. Velmi zajímává práce byla v bývalém kostele sv. Václava taky v Opavě, v kapli sv.Dominika, kde se nacházejí gotické nástěnné malby z roku 1337.
Nyní dokončuji restaurování původních nástěnných maleb z roku 1925 v Jaroňkově útulně pod Štramberskou Trúbou. Už jen to místo je jedinečné.
Jak náročné bylo jednotlivé budovy restaurovat?
Je težké na tuto otázku odpovědět krátce. Každá práce je jiná. Vždy se naskytne nějaký nečekaný problém. Např. ve výpravní budově žel. stanice v Opavě, pracovalo ve vestibulu několik firem najednou (celá budova procházela rekonstrukcí) a nebylo možné použít celoplošné lešení. Restaurovalo se na pojízdných plošinách a práce tím byly značně ztíženy.
Kdy a na které části Valdštejnského paláce v Praze probíhala Vaše restaurátorská práce?
Ve Valdštejsnském paláci jsem byla ještě za dob studií restaurování. Se spolužáky jsme restaurovali malby a kresby valdštejnových vojáků. Nacházejí se nad klenbou hlavního sálu paláce. Je to půdní prostor, kde vojáci v minulosti spávali a sem tam něco na stěny namalovali.